|
| |
|
|
Zelenání politických stran: adopce environmentální politiky parlamentními stranami v ČR
Sálová, Anna ; Novák, Miroslav (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut politologických studií Mgr. Anna Sálová ZELENÁNÍ POLITICKÝCH STRAN - ADOPCE ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKY PARLAMENTNÍMI STRANAMI V ČESKÉ REPUBLICE Rigorózní práce Praha 2012 Autor práce: Mgr. Anna Sálová Konzultant práce: Prof. Dr. Miroslav Novák Rok obhajoby: 2012 Bibliografický záznam: SÁLOVÁ, A., Zelenání politických stran - Adopce environmentální politiky parlamentními stranami v ČR, Rigorózní práce, Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut politologických studií, Konzultant rigorózní práce Prof. Dr., Miroslav Novák, Praha 2012, 169 s. Anotace: Rigorózní práce "Zelenání politických stran - Adopce environmentální politiky parlamentními stranami v České republice" se zabývá fenoménem zelenání univerzalistických politických stran ve smyslu jejich postupné adopce environmentální politiky do volebních programů. Objektem zkoumání jsou programy českých parlamentních stran podle výsledků voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v červnu 2010. Problematika je zkoumána z kvantitativního i kvalitativního komparativního hlediska, snaží se odhalit trendy v přijímání environmentální politiky do programových dokumentů a popsat jednotlivé postoje českých parlamentních stran k zelenému programu. Práce dále zkoumá vztah této programové změny k...
|
|
|
Postavení Strany zelených ve stranickém systému ČR s využitím teorie cleavages
Blažek, David ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Kotábová, Věra (oponent)
Diplomová práce "Zařazení Strany zelených ve stranickém systému ČR s využití teorie cleavages" pojednává o Straně zelených v České republice po roce 2005. *ejprve je stručně představena samotná teorie cleavages Steina Rokkana a jeho následovníků. Dále se práce zaměřuje na vznik, vývoj a současné postavení západoevropských zelených, především pak ve Spolkové republice *ěmecko. Přiblížena je také historie Strany zelených v České republice v 90. letech 20. století. Samotná analýza se v následujících kapitolách pokouší ověřit blízkost Strany zelených a zelených v západní Evropě v otázce profilace na konfliktních liniích. *ejprve je ověřována konfliktní linie město - venkov. Později je velký prostor věnován analýze programu Strany zelených v souvislosti s konfliktní linií materialismus - postmaterialismus. K analýze této konfliktní linie jsou dále využity také příklady některých členů Strany zelených, kteří působí v jejích nejvyšších orgánech. Závěrečná kapitola analyzuje vliv konfliktní linie komunismus - antikomunismus na chování stany a její prezentaci směrem k voličům. V závěru jsou poté prezentovány výsledky, ke kterým autor v této práci dochází. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Profil návštěvníka Národního parku Šumava
MARŠÁLKOVÁ, Jitka
Cílem diplomové práce je charakterizovat návštěvníka Národního parku Šumava, zabývá se motivem k návštěvě a způsobem využívání tohoto území. Dále se zabývá vnímáním základních krajinných struktur národního parku a hodnotí posun ve vnímání těchto krajinných struktur oproti literatuře 19. století. V neposlední řadě se zabývá environmentálními postoji návštěvníků. Pro komplexní podchycení této problematiky jsou zprvu vysvětleny základní pojmy, jejich rozdělení a nejdůležitější mezníky ve vztahu člověka k přírodě. Práce tak s pomocí historického vývoje zachycuje nejdůležitější myšlenkové změny enviromentálních postojů a prostřednictvím doložených tezí je utvrzuje, či naopak vyvrací.
|
|
|
Ekologické proudy v Československu.
Hrubeš, Jan ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Valeš, Lukáš (oponent) ; Novák, Arnošt (oponent)
Práce se zabývá vývojem ekologického hnutí v Československu. Svoji pozornost zaměřuje především k vývoji ekologických iniciativ a ekologického diskurzu v době komunistické nesvobody a v době celospolečenských změn v listopadu 1989 do období rozpadu Občanského fóra v roce 1991. Nedílnou součástí je rovněž analýza vzniku a vývoje Strany zelených, která se stala předmětem scénářů a pokusů o provedení politických reforem v rámci komunistického režimu. Cílem práce je zjistit, jak téma ochrany přírody rezonovalo především v oblasti opozičních a režimních struktur a jaký osud jej následoval v období porevolučního vývoje následovaný otázkou, proč došlo k postupnému úpadku ekologického povědomí ve společnosti. Ke splnění cíle práce byla využita metoda orální historie, jež zprostředkovává pohledy oslovených narátorů - pamětníků problematiky úlohy ekologické karty. Tímto přístupem se snaží nahradit především chybějící archivní materiály. Formou obsahové analýzy a komparace se práce pokouší srovnávat procesy probíhající v západní Evropě s ekologickou tématikou v Československu. Práce se oborově nachází na pomezí historie, politologie, ale také sociologie, přičemž zdůrazňuje akcent historicko-politologický. Ze závěru práce vyplývá, že ekologická karta v rámci československé společnosti získala silnou tradici,...
|
|
|
Vývoj postmaterialismu v ČR
Pilnáček, Matouš ; Buriánek, Jiří (vedoucí práce) ; Suša, Oleg (oponent)
Tato práce analyzuje vývoj postmaterialismu v České republice. Konkrétně se zabývá vlivy, které mohly způsobit mírný pokles mezi měřeními v letech 1999 a 2008. V teoretické části práce je představeno základní pojetí postmaterialismu, jak ho vymezil Ronald Inglehart, a také vybraná kritika konceptu. Druhou částí práce je explorativní analýza výzkumů European Value Study, která ukazuje, že v české populaci je stále přítomen generační růst úrovně postmaterialismu a že pokles je pravděpodobně nejvíce ovlivněn ekonomickou situací v běžném životě respondentů. Na základě teorie a explorativní analýzy jsou stanoveny tři hypotézy vlivu na vývoj postmaterialismu v České republice mezi let 1999 a 2008. První hypotéza o mediálním vlivu finanční krize byla falsifikována. Následující hypotézy o vlivu inflace a cen pohonných hmot na postmaterialismus falsifikovány nebyly a je nutné je zohlednit. Závěry mají hlavně metodologický charakter, kdy je upozorněno na vliv kontextu dotazování při vývoji postmaterialismu.
|
|
|
Zelenání politických stran: adopce environmentální politiky parlamentními stranami v ČR
Sálová, Anna ; Novák, Miroslav (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut politologických studií Mgr. Anna Sálová ZELENÁNÍ POLITICKÝCH STRAN - ADOPCE ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKY PARLAMENTNÍMI STRANAMI V ČESKÉ REPUBLICE Rigorózní práce Praha 2012 Autor práce: Mgr. Anna Sálová Konzultant práce: Prof. Dr. Miroslav Novák Rok obhajoby: 2012 Bibliografický záznam: SÁLOVÁ, A., Zelenání politických stran - Adopce environmentální politiky parlamentními stranami v ČR, Rigorózní práce, Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut politologických studií, Konzultant rigorózní práce Prof. Dr., Miroslav Novák, Praha 2012, 169 s. Anotace: Rigorózní práce "Zelenání politických stran - Adopce environmentální politiky parlamentními stranami v České republice" se zabývá fenoménem zelenání univerzalistických politických stran ve smyslu jejich postupné adopce environmentální politiky do volebních programů. Objektem zkoumání jsou programy českých parlamentních stran podle výsledků voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v červnu 2010. Problematika je zkoumána z kvantitativního i kvalitativního komparativního hlediska, snaží se odhalit trendy v přijímání environmentální politiky do programových dokumentů a popsat jednotlivé postoje českých parlamentních stran k zelenému programu. Práce dále zkoumá vztah této programové změny k...
|
|
|
Kdo jsou nositelé postmaterialistických hodnot? Sociodemografické charakteristiky postmaterialistů v České republice a v Německu
Hanžlová, Barbora ; Stöckelová, Tereza (vedoucí práce) ; Plecitá, Klára (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá teorií hodnotové změny Ronalda Ingleharta. Tento americký sociolog formuloval v 70. letech 20. století teorii, podle které má generace, která zažila světovou válku, podstatně odlišné hodnoty od generace, která naopak zažila bezprecedentní poválečný ekonomický rozkvět. V důsledku toho mají mladší generace jiné priority, které Inglehart nazývá postmaterialistickými hodnotami. Záměrem této práce je zjistit, jaké jsou sociodemografické charakteristiky postmaterialistů, zda se liší v čase a mezi zeměmi. K tomu byla využita sekundární data z Evropských studií hodnot a Mezinárodního programu sociálních šetření. Výsledky analýz podporují teorii jen z části. Čeští i němečtí postmaterialisté jsou častěji zastoupení v mladších generacích a jsou více vzdělaní. Existuje však rozdíl ve vlivu pohlaví a velikosti komunity, kde jedinec žije. V České republice je pravděpodobnost být postmaterialistou vyšší mezi muži a společně s východní částí Německa je vyšší ve velkých městech. Pro západní Německo jsou oba tyto vztahy nesignifikantní. Souhrnný model pro spojená data a test poměru věrohodnosti v závěru ukázaly, že vztahy mezi Inglehartovým indikátorem a zkoumanými nezávislými proměnnými a zároveň i míra pravděpodobnosti jsou mezi zkoumanými zeměmi různé.
|
|
|
Post-materialistické hodnotové orientace a její difúze ve světě a mezi státy Evropské unie
Sekerová, Simona ; Dostál, Petr (vedoucí práce) ; Hanzlík, Jan (oponent)
Práce představuje Inglehartovu teorii rozšíření postmaterialistických hodnot v kontextu dalších teorií, ze kterých Inglehart vycházel, jako např. Maslowovy teorie hierarchie lidských potřeb nebo Kuhnovy teorie vědeckých revolucí. Dále práce rozebírá názory, které se s Inglehartem snažily v různých bodech polemizovat, konkrétně Fukuyamovy a Huntingtonovy odlišné pohledy na vztah mezi unikátním kulturním prostředím a abstraktními univerzálními procesy, které s sebou přináší přechod k postmaterialistickým hodnotám v každé společnosti. Ve své poslední části práce představí základní metodologii pro měření rozšíření postmaterialistického přemýšlení ve společnosti a představí statistická data sledovaná v několika desítkách evropských států již od osmdesátých let.
|
|
|
Možnosti a omezení české kulturní diplomacie
Dudková, Tereza ; Peterková, Jana (vedoucí práce) ; Zemanová, Štěpánka (oponent)
Práce analyzuje možnosti a omezení české kulturní diplomacie, a to na třech různých úrovních. Nejprve na obecné, teoretické úrovni, kdy je fenomén kulturní diplomacie analyzován z pohledu malých států, s využitím poznatků i z jiných, v této oblasti méně tradičních oborů. Následně jsou tyto teoretické poznatky konfrontovány s praxí české kulturní diplomacie. Nejprve z pohledu ČR jako vysílajícího státu, posléze již ve zcela konkrétním zahraničním prostředí. Jako modelový stát bylo vybráno Švédsko. Práce analyzuje východiska pro českou kulturní diplomacie v této zemi, představuje její hodnotový systém, kulturní infrastrukturu, úroveň kulturní participace a další faktory, z nichž vyvozuje pro českou kulturní diplomacii konkrétní závěry. Analyzuje i současný stav české kulturní diplomacie v této severské zemi. Závěrečná část pak na zcela konkrétním dlouholetém kulturně diplomatickém projektu ve švédském městě Katrineholm dokazuje, zda kulturní diplomacie malých států může být i přes omezené zdroje efektivní. Za tímto účelem bylo ve Švédsku provedeno rozsáhlé dotazníkové šetření.
|
host ::
RSS.